Anthony Burgess - Mechanický pomeranč

Proč jsem to čet
Tak jsem si to jednou špacíroval městem, oko sklouzlo po ceduli Antikvariát, dušička pookřála, prstíček zasvrběl a peněženka se zalekla. Nechal jsem nohy dělat co umí a štrádoval jsem si to rovnou do dveří prodejny. Vstoupil jsem se slovy: "Tak tady mě máte, panstvo," a ráčil jsem se probírat neskutečným množstvím papírů uskládaných v tvrdých deskách a počmáraných jakýmisi písmenky, které naznačovaly, co je to zač.

Po několika šmátrancích mi padl zrak na tenkou barevnou knížku s názvem viz nadpis. Koupil jsem ten skvost za 120 Kč a říkal si, zda-li bude taky tak zajímavá a kontroverzní jako film od Kubricka. Chtěl jsem srovnání a zjištění, jestli byl Kubrick šílený, že nechával mlátit opilce a učitele do bezvědomí, nebo jestli byl autor knihy takový pisatel, že se nebál vtisknout "násilí" takovou bezbřehou podobu.

O čem to, sakra, je
Jelikož jsem film už dvakrát viděl, děj jsem dopředu odhadoval celkem přesně. Ale takové nastínění: Panáček Alex se svýma kumpánama popíjejí obohacené mlíko a pak vyhledávají chudáčky oběti, aby je mohli tlouci do jejich bezvědmí, nebo až je to přestane bavit. Jednoho dne se ale stane, že Alexe chytnou policajti a obviní a odsoudí ho za vraždu, kterou spáchal nechtíc. Je třeba mít na paměti, že Alex je zvrácená patnáctiletá zrůda, která by zasloužila v tom vězení shnít. Je zde ale ministr, který zašti´tuje projekt proměny vězňů v poslušná neviňátka. Náš panáček se do tohoto programu dostane a podstoupí "léčebnou kůru", jejímž výsledkem je nutnost zvracet při jakékoliv myšlece na násilí. Panáčka propustí a ten se s klidnou duší vrací do života, kde naráží na bariéru nechuti příjmout ho zpátky. Dostává rány zleva, zprava, ale poslušen léčebné kůře, nemůže se bránit, neboť jediné, co mu zbývá je cítit se fyzicky odporně a nechat do sebe mlátit. Končí pak v nemocnici rozmlácený na padrť a je zde opět tentýž ministr, který ho nechá opět "vyléčit". Na konci se z Alexe opět stává zrůda kterou byl ale brzy si uvědomí, že ho to nebaví a snaží se najít ženu a mít děti.

Příběh pokládá otázku, zda může mít kdokoliv mandát zbavit člověka volby. Alex totiž nevolí, zda být dobrým, je mu to vnuceno fyzickými rozmary organismu. Ale tak už to chodí.

Stojí to za to vůbec číst?
Pokud našinec viděl film a myslel si o něm, že je to násilnická kravina, měl by dát ruce od knihy pryč. Film totiž ani zdaleka nevykresluje hrůzy, které na scéně dějí. Alex subjektivně a velmi popisně vyličuje, co dělá a jak se mu to líbí a v další části knihy - když podstupuje léčbu - popisuje detailně filmy, na které je nucen se dívat.
Alex používá při líčení jazyk Týnů, což jsou novotvary vymyšlené překladatelem. Jedná se o zkomoleniny hlavně anglických slov, příkladně ouldaný je starý, fejs je obličej, ajko je oko atd. Autor používá samosebou také smyšlené výrazy, ale uchyluje se k rusismům. Celkově je tedy kniha pro neangličtinýře nečitelná. Musel by totiž snášet útrapy listpování slovníčkem, který je na konci knihy.
Příběh je ale zajímavý a pokud se někomu film líbil, nebo si chce zkusit na něj kouknout z jiného pohledu, než mu hlásají kritikové, nechť sáhne po tomto díle.

---

K nadpisu